Povídky

Druhá šance - 3.díl

25. února 2014 v 11:11 | Kristin

Otevřela jsem oči. Nejdříve jsem nevěděla, kde jsem a kam mě poslala. Po chvilce mi to došlo. Sedím v seníku! Podívala jsem se s úzkostí na mé neviditelné tělo, zvedla se a došla k žebříku. Pomalu jsem slezla a málem vyletěla z kůže, když přímo přede mnou šla jedna z menších holek. " Ahoj. " pověděla jsem ji, ale ona neslyšela. Prošla mnou a šla dál. Stihla jsem si všimnout, že se netvářila zrovna moc šťastně. Vydala jsem se za ní, abych zjistila, co se děje. Ale něco mě zadrželo. Nešťastné zaržání. Můj Vampír. Vhrkly mi slzy do očí. Rychle jsem se otočila a vyrazila k jeho boxu.

Druhá šance - 2.díl

13. září 2013 v 21:59 | Kristin
Otevřela jsem oči. První, co jsem viděla, bylo černo. Za chvilku se mi zrak začal rozjasňovat a uviděla jsem sama sebe. Nevěřícně jsem se dívala na něco, co jsem měla být já. Ležela jsem na nemocniční postely, tělo mrtvolně bledé, napojena na hodně přístrojů. U mé postele stáli moji rodiče, oba brečeli a sestra se je snažila utěšit. Doktor jim cosi říkal, ale já nic neslyšela. Až za chvilku jsem začala slyšet, co si povídali. " Vaše dcera je po téžké nehodě. Má zlomené obě nohy, několik žěber, těžký otřes mozku s velice možnými trvalými následky a vnitřní krvácení. I když se k ní sanitka dostala celkem rychle, může to mít smrtelné následky. Pokud by přežila. Nyní je v komatu." Matka se znovu rozbrečela. Otec ji objal. Brečel také. A já s nimi. Chtěla jsem je obejmout a vše jim říct. Ale nešlo to. Moje ruce projeli jejich těly. Teprve poté jsem se na svou nynější podobnu podívala také. Byla jsem průhledná. Slyšela jsem, viděla, ale to bylo jen z mé strany. S ostatními živými jsem nemohla komunikovat. Chtěla jsem křičet, ale nešlo to. Najednou se kolem mě začala znovu motat tma a zanedlouho jsem jí byla obalená. Strachem jsem se nemohla ani pohnout. Vtom jsem za sebou uviděla světlo. Vykročila jsem tedy k němu. Čím víc jsem se k němu přibližovala, tím více jsem se bála, co to bude. Ale už nešlo jít zpět, táhlo mě to k sobě dál a dál. Už jsem došla ke světlu a vešla do něj. Podívala jsem se kolem sebe a otevřela ústa v nevěřícném úžasu.

Druhá šance - 1.díl

7. září 2013 v 7:48 | Kristin
Otevřela jsem oči a nahlas zívla. Pomalu jsem se otočila k budíku a zjistila, že je půl sedmé. Proč vstávám tak brzo? A jo, dnes jdu ke koním. Protočila jsem oči a pomalu vstala. Tašku s věcmi ke koním jsem už měla přichystanou, takže to bylo v pohodě. Musela jsem se ale nalíčit, ať nevypadám jako ti věčně ušmudlaní zoufalci. Dělají že koním bůhví rozumí a přitom o nich neví nic. Ještě že mají mě. Pomyslela jsem si, když jsem se líčila. Poté jsem seběhla dolu na snídani.
Po snídani jsem šla pro tátu, aby mě odvezl do stájí. Než si došel pro klíčky, rychle jsem si zkontrolovala své líčení. Jako vždy krásná, pomyslela jsem si. Když jsem nastoupila do našeho porsche, začala jsem přemýšlet, jaké to dnes ve stáji bude. Samozřejmě jsem se musela project na svém koni Vampírovi, jinak to nejde. Musím všem dokázat, že JÁ jsem něco víc než oni. Těch ostatních holek si všímat nemusím, většina dolejzá sama. A za chvilku jsme byli ve stáji.

Druhá šance - úvod

6. září 2013 v 16:37 | Kristin
Sabine je 16-letá namyšlená, drzá a sebevědomá dívka. Vlastní ryzého arabského koně jménem Vampír. Koně miluje, ale vůbec se k nim nechová dobře. Dělá spoustu chyb, které si nechce přiznat, neposlouchá rady trenéru ani ostatních jezdců. A právě jedna z jejích chyb se jí stanou osudnou a Sabine při jednom tréninku zemře a její kůň se vážně poraní. Shodou okolností ji ale bohyně smrti Death dá druhou šanci, aby napravila své chyby. Má na to ale jen omezenou dobu. Dokáže napravit své chyby nebo navždy odejde ze světa?
 
 

Reklama